V současnosti se situace kolem Íránu a Hormuzského průlivu stává stále napjatější, a to zejména v kontextu vojenských operací, které plánují Spojené státy. Americký prezident Donald Trump naznačil, že pokud nedojde k dohodě o ukončení konfliktu a znovuotevření klíčového průlivu, USA zvažují rozsáhlé útoky na íránské elektrárny, ropné vrty a ostrov Charg, který je zásadní pro íránský ropný export. Tento ostrov, vzdálený přibližně 25 kilometrů od pevniny, slouží jako hlavní vývozní terminál pro 90 procent íránské ropy, a jeho obsazení by výrazně oslabilo íránskou ekonomiku a vojenské schopnosti.
Trump rovněž uvedl, že americké síly by mohly vyrazit do pozemní operace s cílem zajistit íránský obohacený uran, což by mělo zásadní dopad na íránský jaderný program. Takové operace by však představovaly vysoké politické riziko, neboť veřejná podpora pro vojenské akce v Íránu je v USA nízká. Prezident se obává, že by se tím mohl dostat do konfliktu, který by mohl trvat déle, než původně plánoval.
Mezitím se Írán vyjádřil, že je připraven na odvetu a hrozí, že v případě invaze zaminují Perský záliv a zaútočí na elektrárny v arabských zemích. V reakci na hrozbu americké invaze vyzývá íránská vláda občany, aby se přihlásili jako dobrovolníci k obraně země.
Trumpova administrativa se snaží vyjednat s „novým a rozumnějším režimem“ v Teheránu, přičemž prezident tvrdí, že v Íránu došlo ke změně režimu po americko-izraelských úderech, které zdecimovaly vedení země. Podle některých analytiků však jakékoli vojenské operace by mohly situaci ještě více zkomplikovat a vést k dalšímu násilí v regionu.
Celkově se situace vyvíjí velmi dynamicky a jakékoli rozhodnutí o vojenských akcích bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Írán, ale i pro globální trhy s ropou a mezinárodní vztahy.
