Nacistické koncentrační tábory zůstávají trvalým symbolem útlaku a zla, které se během druhé světové války dotklo milionů lidí. Nedávno však vyvolala značný rozruch plánovaná aukce artefaktů z tohoto temného období, kterou organizoval aukční dům Felzmann v Německu. Aukce s názvem „Systém teroru II 1933–1945“ měla být zahájena 17. listopadu 2025 a nabízela k prodeji přibližně 600 položek, včetně osobních dokumentů a předmětů vězňů z koncentračních táborů.
Mezi nabízenými artefakty byly lékařské dokumenty o nucené sterilizaci z koncentračního tábora Dachau, dopisy vězňů z Osvětimi, Davidovy hvězdy z Buchenwaldu a další citlivé materiály. Tato situace vzbudila silné pobouření nejen mezi historiky a odborníky, ale také mezi politiky. Mezinárodní osvětimský výbor vyjádřil své rozhořčení a označil aukci za cynickou, přičemž vyzval aukční dům k jejímu zrušení.
Polská ministryně kultury Marta Cienkowská se jasně postavila proti této aukci a ujistila, že její ministerstvo podnikne okamžité kroky k jejímu zastavení. Spolu s polským ministerstvem zahraničí a berlínskou ambasádou zahájila vyšetřování původu nabízených předmětů. Prezident polského Ústavu národní paměti (IPN) také vyzval k ukončení všech prodejů spojených s holokaustem, zdůrazňující, že tyto artefakty mají nesmírnou historickou hodnotu a měly by být uchovávány v muzeích a archivech, nikoliv v soukromých sbírkách.
Vzhledem k silnému veřejnému a mezinárodnímu tlaku se aukční dům Felzmann rozhodl plánovanou aukci zrušit. Tento incident vyvolal širokou diskuzi o etice obchodování s předměty spojenými s holokaustem a o nutnosti chránit památku obětí. Německý velvyslanec v Polsku Miguel Berger rovněž odsoudil obchodování s osobními věcmi obětí nacismu jako nepřijatelné a zdůraznil, že takové akce nemají v moderní společnosti místo.
