Francouzský deník Libération nedávno upozornil na závažné nedostatky v oblasti kybernetické bezpečnosti pařížského muzea Louvre, které přetrvávají minimálně od roku 2014. Různé audity odhalily, že ochranná opatření muzea byla nedostatečná a dlouhodobě ignorována. Například heslo do kamerového systému bylo „Louvre“, což nejenže je směšné pro každého ajťáka, ale také to naznačuje, že problémy s bezpečností jsou mnohem hlubší, než se původně zdálo.
Podle rozsáhlého dokumentu z jednoho z auditů, který měl k dispozici server Midi Libre, zahrnuje síť muzea zastaralé systémy, jako je Windows 2000, které již nemají zajištěnou potřebnou podporu a bezpečnost. Audity rovněž ukázaly, že během stavebních prací byl snadný přístup na střechy muzea, což dále zvyšovalo riziko. Tyto nedostatky se staly obzvlášť významnými v souvislosti s nedávnou loupeží historických šperků, která se odehrála 19. října. Hodnota ukradených cenností, které se dosud nenašly, se odhaduje na více než 88 milionů eur, což odpovídá více než 2,1 miliardy korun.
Loupež vyvolala nejen mezinárodní pozornost, ale také vyvolala politickou a mediální bouři ve Francii, kde se začalo diskutovat o nedostatečné ochraně uměleckých děl. Prezident Emmanuel Macron reagoval na situaci výzvou k rychlému zavedení nových bezpečnostních opatření v Louvru, což naznačuje, že je třeba urgentně řešit zjištěné problémy.
Zároveň se debata o kybernetické bezpečnosti zaměřuje na důležitost silných hesel. Mnoho uživatelů podceňuje význam správného hesla, které představuje první linii obrany proti kybernetickým útokům. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků, mělo by obsahovat kombinaci čísel, velkých a malých písmen a rozhodně by nemělo být tvořeno jednoduchými slovy nebo osobními údaji. Doporučuje se také používat různá hesla pro různé služby, aby se minimalizovalo riziko při úniku dat.
Celkově situace v Louvru ukazuje, že i velké, vyhlášené a bohaté instituce mohou mít závažné nedostatky v této oblasti.
