Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok, který obsahuje schválený schodek ve výši 310 miliard korun. Tento krok byl potvrzen informacemi zveřejněnými na webu Sněmovny. V rámci svého podpisu prezident vyjádřil obavy z nedostatečných prostředků na obranu a závazků vůči Severoatlantické alianci. Uvedl, že rozpočtová politika je v kompetenci vlády, která prostřednictvím ní realizuje své politické cíle a bude se za výsledky své politiky zodpovídat občanům.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na sociální síti X zdůraznila, že rozpočet zahrnuje historicky nejvyšší výdaje na obranu. Rozpočet vstoupí v účinnost den po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, čímž skončí rozpočtové provizorium, v němž stát hospodařil od začátku roku. Schillerová vyjádřila spokojenost s tím, že prezident rozpočet podepsal a označila ho za reálný a pravdivý, s rekordními investicemi a provozními úsporami.
Ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vláda však započítala i výdaje z jiných kapitol, včetně přibližně 20 miliard korun na dopravní infrastrukturu, aby dosáhla zákonem stanoveného minima dvou procent. Hrad však varoval, že obranný rozpočet stagnuje a neodpovídá závazkům vůči NATO, což může mít negativní dopady na bezpečnostní situaci v zemi.
Prezident Pavel také upozornil na to, že vláda nedodržuje závazky z summitu NATO v Haagu, které směřují k zvyšování obranných výdajů na 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta na civilní infrastrukturu do roku 2035. Kromě toho nebyl předložen střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, což by ukázalo plány na navyšování obranných výdajů.
Další obavy prezident vyjádřil ohledně výše schváleného schodku a odchylek od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Místo potřebné fiskální konsolidace se podle něj nůžky mezi příjmy a výdaji dále rozevírají, což má negativní dopady na veřejný dluh a jeho obsluhu. Rozpočet předpokládá reálný růst ekonomiky o 2,4 procenta, zatímco Česká národní banka očekává růst o 2,9 procenta a průměrná míra inflace by měla klesnout na 2,1 procenta.
