Vláda se chystá v úterý ve Sněmovně předložit poslanecký návrh zákona, který má za cíl zrušit televizní a rozhlasové poplatky pro určité skupiny obyvatel, konkrétně pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let a osoby se zdravotním postižením. Tento krok by měl přivést výnosy z poplatků zpět na úroveň z roku 2024. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura uvedl, že návrh zahrnuje také zrušení pravidelného zvyšování poplatků v závislosti na inflaci, což je považováno za první krok k úplnému zrušení těchto poplatků, jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády.
Okamura zdůraznil, že tento krok je reakcí na požadavky voličů, kteří chtějí zrušení koncesionářských poplatků. V minulém roce došlo k jejich zvýšení, kdy televizní poplatek vzrostl na 150 korun a rozhlasový na 55 korun měsíčně. Nový návrh se také dotýká domácností s internetovým připojením, které nově spadají pod poplatkovou povinnost, zatímco malé firmy s méně než 25 zaměstnanci jsou od poplatků osvobozeny.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií, která je v současnosti z velké části závislá na poplatcích, by měla nastat podle vládních plánů od roku 2027. Opozice a mnozí pracovníci veřejnoprávních médií však vyjadřují obavy, že navrhované změny přicházejí bez dostatečných argumentů a mohou vést k oslabení nezávislosti médií. Česká televize plánuje hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, přičemž z televizních poplatků očekává příjmy ve výši 6,73 miliardy korun. U Českého rozhlasu tvoří poplatky přibližně 90 procent jeho rozpočtu, který činí 2,736 miliardy korun. Před loňskou novelou média získávala z poplatků přibližně o miliardu korun méně než nyní.
Opozice kritizuje koaliční návrh jako neodůvodněný zásah do financování médií veřejné služby, což by mohlo mít negativní dopady na jejich fungování a nezávislost. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) varoval, že tento krok může vést k omezení služeb České televize a Českého rozhlasu a oslabení jejich role v demokratické společnosti.
