V Bulharsku se v posledních dnech odehrály masivní protesty proti vládnímu návrhu rozpočtu, který vyvolal silné emoce a násilné střety. Vláda premiéra Rosena Željazkova se rozhodla stáhnout tento kontroverzní plán, jenž byl první v historii země sestavený v eurech, v souvislosti s připravovaným vstupem Bulharska do eurozóny na začátku příštího roku. Prezident Rumen Radev vyzval k předčasným volbám, což naznačuje rostoucí napětí mezi vládou a občanskou společností.
Demonstrace, které se konaly nejen v hlavním městě Sofii, ale i v dalších městech, přilákaly podle organizátorů až 50 000 lidí. Protestující vyjadřovali nespokojenost s plánovaným zvýšením daní a odvodů na sociální zabezpečení, které mělo sloužit k pokrytí vyšších výdajů státu. Opoziční strany a podnikatelé varovali, že tato opatření mohou vést k poklesu investic a rozšíření šedé ekonomiky. Navíc se objevily obavy z korupce, která je v zemi stále palčivým problémem.
Zatímco většina demonstrací probíhala pokojně, situace se zhoršila, když se některé skupiny protestujících pokusily přiblížit k vládním budovám a začaly házet kameny a lahve. Policie reagovala použitím pepřového spreje a zadržela několik osob. Záchranné služby musely ošetřit několik zraněných.
V souvislosti s plánovaným přijetím eura se v Bulharsku objevují i obavy z inflace. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová varovala, že po přijetí eura by mohlo dojít k rychlému nárůstu cen. Bulhaři se obávají, že obchodníci by mohli zneužít přechod na novou měnu k umělému zvyšování cen.
Bulharská menšinová vláda, kterou tvoří pravicová strana GERB, socialisté a populistické uskupení, čelí rostoucímu tlaku ze strany veřejnosti a opozice. Vstup do eurozóny, plánovaný na 1. ledna, se tak stal nejen ekonomickým, ale i politickým tématem, které bude mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost země.
