Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vynaložit na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že obranné výdaje se mají pohybovat kolem 1,78 procenta HDP. Tento závazek nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), která v roce 2022 vykázala 1,85 procenta. Babiš se o těchto údajích bavil s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a zmínil, že pro následující roky plánuje navyšování obranných výdajů. V roce 2025 Česko reportovalo 2,01 procenta, ale NATO uznalo pouze 1,85 procenta. Pro rok 2026 Babiš hlásí 2,06 procenta, ale aliance uvádí 1,78 procenta, což představuje největší odchylku mezi vládními a uznanými čísly.
Babiš zdůraznil, že pro něj není klíčové pouze procento HDP, ale především počet vojáků. Upozornil, že Česko má třináctou největší armádu v rámci NATO a že za jeho vlády bylo přijato více než šest tisíc nových vojáků. Argumentoval také tím, že některé země, které vynakládají více než dvě procenta HDP na obranu, mají méně vojáků než Česko. Například Lucembursko investuje 2,13 procenta HDP, ale má pouze přibližně tisíc vojáků.
K situaci se vyjádřil i bývalý premiér Fiala, který uvedl, že Česko loni splnilo své závazky podle zprávy generálního tajemníka NATO, a zpochybnil Babišova tvrzení o obranných výdajích. Fiala na sociální síti X upozornil, že podle výroční zprávy NATO činily výdaje na obranu 2,01 procenta HDP. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) rovněž podpořila Fialu a označila Babišova slova za nepravdivá.
V rámci státního rozpočtu má obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly dosáhnout přibližně 185 miliard korun. Předchozí vláda se zavázala zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. V červnu loňského roku se státy NATO dohodly na cíli zvýšit obranné výdaje do roku 2035 na 3,5 procenta HDP, což zahrnuje i nevojenské investice.
Babiš také plánuje využít prostředky z evropského finančního nástroje SAFE, který umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může čerpat až 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun) na projekty jako dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. Opozice, včetně předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba, kritizovala vládu za to, že neplní závazek dvou procent a vyzvala Babiše, aby zveřejnil relevantní dokumenty NATO.
