Miroslav Hlaváč byl jednomyslně podpořen Sněmovním výborem pro obranu do funkce náčelníka generálního štábu, ačkoli ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) byl proti jeho jmenování. Zůna uvedl, že neměl konkrétního favorita a rozhodnutí vlády respektuje. Hlaváč, který je od srpna 2023 prvním zástupcem náčelníka generálního štábu, má za sebou dlouhou kariéru v armádě, včetně zahraničních misí v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu. Vláda plánuje, aby se Hlaváč ujal funkce k 1. červenci, zatímco současný náčelník Karel Řehka končí k 31. srpnu.
Hlaváč se na výboru vyjádřil k prioritám armády, přičemž zdůraznil dokončení výstavby těžké brigády a modernizaci střední brigády, aby splnily požadavky NATO. Představil také plán na vytvoření evropského bojového uskupení, které by mělo být připraveno do roku 2028. Mezi dalšími prioritami zmínil rozvoj protivzdušné obrany, včetně zavedení izraelského systému SPYDER a posílení detekční sítě proti dronům.
Zůna chválil Hlaváčovy zkušenosti a schopnosti řídit organizační celky, ale jeho odpor vůči Hlaváčově nominaci vyvolává otázky o jeho vlivu v kabinetu. Hlaváč se vyjádřil, že chce spolupracovat s ministrem obrany a vyhnout se veřejným sporům. Prezident Petr Pavel již dal najevo, že je připraven Hlaváče jmenovat, což by mělo být spíše formální záležitostí.
Hlaváčova nominace se uskutečňuje v kontextu, kdy premiér Andrej Babiš prosadil Hlaváče i přes Zůnovy předchozí návrhy na jiné kandidáty. Tento krok naznačuje, že Babiš má v otázkách obrany silný vliv, což může mít dopad na budoucí směřování armády a její spolupráci s NATO a EU.
