Zemětřesení na české politické scéně: 53 expertů rezignuje na ochranu lidských práv kvůli vládním změnám

před 4 měsíci
resized image 0045f8fd6ab1a092d5d318e6a1aa8bd7.jpg
i
zavřít
vláda ČR
Ilustrační foto
Zdroj: gov.cz

Na české politické scéně došlo k významnému personálnímu zemětřesení, když 53 expertů a expertek z lidskoprávních vládních rad, výborů a pracovních skupin oznámilo svou rezignaci. Tento krok je reakcí na rozhodnutí vlády o přesunu agend z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva, což podle nich oslabí ochranu zranitelných skupin v zemi. Odborníci kritizují, že vláda změny neprojednala s poradními sbory a ignorovala jejich připomínky.

V prohlášení, které experti poskytli médiím, uvedli, že v aktuální situaci již nevidí možnost efektivně vykonávat svůj mandát a naplňovat poslání poradních orgánů. Většina z nich pracovala bez nároku na honorář a podle odhadů tvoří rezignující asi jednu třetinu členů těchto těles.

Vláda, vedená premiérem Andrejem Babišem, se rozhodla přesunout agendy týkající se lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin, zdravotně postižených a romských záležitostí v polovině května. Tento přesun zahrnuje také zázemí šesti vládních rad, které mají kolem třiceti členů. Podle kabinetu by nové uspořádání mělo být efektivnější. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha se vyjádřila, že nový model je lepší a bude fungovat efektivně.

Mezi rezignujícími jsou významné osobnosti, jako bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová a další odborníci z různých oblastí. Ti se shodují, že vláda dlouhodobě nenaslouchá odborníkům, které sama přizvala, a jejich postup oslabuje ochranu lidských práv.

Šimůnková označila změny za dramatický zásah do fungování lidskoprávních orgánů za posledních 30 let, přičemž varovala před zánikem jejich nezávislosti. Odborníci také zdůraznili, že rozdělení agend mezi ministerstva může vést k neefektivnímu a nesystematickému jednání státu. Rezignující odborníci navíc upozornili, že znepokojení nad situací vyjádřily i některé evropské instituce.

Čtěte dále: