Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu v reakci na rozhodnutí vlády, která ho vyloučila z delegace na summit NATO v Ankaře. V oficiálním prohlášení Pavel označil tento krok za bezprecedentní a mimořádně nešťastný, zdůrazňující, že zastupování státu navenek je jeho ústavní pravomocí. Podle něj se jedná o vědomé omezení jeho role, kterou mu dává Ústava, a nikoli pouze o vládní usnesení.
Vláda, vedená premiérem Andrejem Babišem, odůvodnila své rozhodnutí pragmatickými důvody, přičemž Babiš uvedl, že je důležité, aby kabinet vysvětlil, proč Česká republika neplní své závazky vůči spojencům. Pavel naopak argumentuje, že jeho účast na summitu by mohla přispět k bezpečnosti země, a opakovaně se snažil navrhnout kompromisní řešení, které by zahrnovalo jeho účast na neformální večeři hlav států.
V kompetenční žalobě prezident požaduje, aby Ústavní soud deklaroval, kdo má rozhodovat o jeho účasti na summitu, aby uložil vládě nevytvářet mu překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil povinnost vlády poskytnout mu veškerou součinnost. Pavel také poukazuje na historickou praxi, kdy prezidenti České republiky zastupovali stát na summitech NATO, a zdůrazňuje, že jakékoli změny v této praxi by měly být výsledkem dohody, nikoli jednostranného rozhodnutí vlády.
Ústavní soud se nyní musí rozhodnout, zda žalobu projedná přednostně, což by mohlo mít vliv na výsledek před konáním summitu. Vláda však nesouhlasí s tím, že by prezident měl automaticky nárok na účast na takových akcích, a Babiš opakovaně tvrdí, že rozhodnutí o delegaci je pragmatické a nezbytné.
Tento spor odráží napětí mezi prezidentem a vládou, které se vyostřilo po odmítnutí jmenování některých ministrů a vyvolává otázky o ústavních pravomocích a spolupráci mezi nejvyššími státními institucemi. Prezident Pavel na závěr zdůraznil, že je jeho povinností bránit pravomoci prezidenta nejen pro sebe, ale i pro budoucí hlavy státu.
