V Íránu se v posledních týdnech rozhořely masivní protivládní demonstrace, které jsou největšími nepokoji za poslední léta. Tyto protesty, které začaly 28. prosince jako reakce na dramatický pokles hodnoty íránské měny rijál, se rychle transformovaly na široké výzvy k změně režimu. Podle různých zdrojů, včetně organizací jako Human Rights Activists News Agency (HRANA) a Iran Human Rights (IHR), si násilnosti spojené s těmito protesty vyžádaly desítky až možná i přes dva tisíce obětí.
V reakci na rostoucí napětí a hrozbu amerického vojenského zásahu je Izrael v pohotovosti. Premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil podporu íránským demonstrantům a odsoudil násilí, které režim proti nim používá. Americký prezident Donald Trump naopak opakovaně pohrozil intervencí a ujistil, že Spojené státy jsou „připraveny pomoci“. V sobotu se Trump a izraelský ministr zahraničí Marco Rubio telefonicky bavili o možných scénářích zásahu v Íránu.
Íránská vláda na tyto hrozby reagovala varováním, že jakýkoli útok by vedl k odvetě proti izraelským cílům a americkým vojenským základnám v regionu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf dokonce prohlásil, že jakýkoli zásah by byl považován za útok na národní suverenitu.
Vzhledem k přerušení internetového spojení a omezenému přístupu k informacím je však obtížné přesně vyhodnotit situaci na místě. Zprávy o protestech a represích se dostávají na veřejnost pouze sporadicky, což ztěžuje mezinárodnímu společenství adekvátně reagovat. Demonstranti čelí nejen násilí ze strany bezpečnostních složek, ale také rostoucímu tlaku ze strany vlády, která se snaží potlačit jakýkoli projev nesouhlasu.
Protesty v Íránu ukazují na hlubokou nespokojenost obyvatel s teokratickým režimem a jeho vládou, která vládne zemi už více než čtyři desetiletí.
