Předčasné parlamentní volby v Nizozemsku přinesly podle odhadů vítězství středově-liberální straně D66, jak informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhé místo obsadila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) vedená Geertem Wildersem, která podle předvolebních průzkumů měla největší šance na úspěch. Hlavní politické strany však již dopředu vyloučily jakoukoli spolupráci s tímto protiislámským politikem.
Podle aktualizovaných odhadů veřejnoprávní televize NOS získá D66 ve 150členné dolní komoře parlamentu 27 křesel, což představuje ztrojnásobení jejího dosavadního počtu poslanců. Naopak PVV má ztratit 12 mandátů a skončit s 25 poslanci. Wilders přiznal, že jeho strana očekávala jiný výsledek, avšak nyní se cítí odhodlanější než kdy dřív.
Média po uzavření volebních místností ve 21:00 varovala, že úvodní odhady nemusí být zcela přesné, a počet mandátů se může ještě změnit. Nicméně upřesněný odhad zveřejněný ve 21:30 potvrdil silné šance D66. Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 23 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 a pátou křesťanští demokraté (CDA) s 19, což by pro CDA znamenalo zisk 14 křesel oproti volbám z roku 2023. Naopak koalice Zelených a Strany práce zřejmě ztratí pět mandátů, přičemž její lídr Frans Timmermans již oznámil svou rezignaci.
Do dolní komory parlamentu se podle odhadů dostane také přibližně deset menších stran. Očekává se, že i kdyby PVV volby vyhrála, Wilders by se novým premiérem nestal, protože ho hlavní politické strany považují za nespolehlivého a jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí také s tím, že Wilders v červnu stáhl podporu předchozí čtyřkoaliční vládě kvůli sporu o zpřísnění azylové politiky, což vedlo k vypsání aktuálních předčasných voleb.
Pozorovatelé se domnívají, že novou vládu by mohla sestavit širší středová koalice, avšak varují, že tento proces může trvat měsíce. I po volbách z listopadu 2023 trvalo formování vlády několik měsíců. V červnu 2024 se nakonec dohodly PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB na novém kabinetu, jehož vedení převzal bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.
