Tchaj-wan se v posledních letech potýká s rostoucím vojenským tlakem ze strany Číny, která ostrov považuje za součást svého území. Tchajwanské ministerstvo obrany ve své nedávné zprávě upozorňuje na to, že Peking zesiluje své vojenské aktivity a zdokonaluje strategie, které by mu umožnily provést překvapivý útok. Od roku 2022 Čína uspořádala nejméně sedm velkých vojenských cvičení v okolí Tchaj-wanu, což vyvolává obavy o bezpečnost v regionu.
Ministerstvo obrany Tchaj-wanu rovněž upozorňuje na to, že Čína využívá umělou inteligenci k oslabení kybernetické bezpečnosti ostrova a hledání slabin v kritické infrastruktuře. Současně Peking nasazuje hybridní taktiky, jako jsou dezinformační kampaně na sociálních sítích, s cílem podkopat důvěru obyvatel v jejich vládu a snížit podporu pro výdaje na obranu. Tchaj-wan se obává, že Čína může kdykoliv přejít od cvičení k aktivnímu bojovému režimu, což by mohlo ohrozit mír a bezpečnost v oblasti.
Zpráva také zmiňuje, že Čína zintenzivňuje operace, které nejsou přímo vojenské, včetně hlídek pobřežní stráže a využívání civilních lodí pro vojenské transporty. Tyto aktivity mají za cíl vyvinout tlak na Tchaj-wan a testovat čínské schopnosti reagovat na případné zahraniční zásahy. Tchaj-wan od roku 1949 funguje jako de facto nezávislý stát s vlastní vládou a volbami, avšak Peking stále považuje ostrov za vzbouřeneckou provincii.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te, který je v Pekingu vnímán jako separatista, opakovaně odmítá čínské nároky a zdůrazňuje, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. V reakci na rostoucí hrozby Tchaj-wan zahájil program modernizace armády a plánuje zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP do roku 2030. Tato opatření mají za cíl posílit vojenskou připravenost ostrova a zajistit jeho bezpečnost v turbulentním regionálním prostředí.
