Premiér Andrej Babiš se v poslední době vyjádřil k situaci kolem Grónska, které je autonomním územím Dánska a o jehož kontrolu usiluje americký prezident Donald Trump. Babiš se rozhodl nezaujmout jasné stanovisko na podporu Dánska, a místo toho vyjádřil preference pro diplomatické řešení, přičemž zmínil hrozby ze strany Ruska a Číny.
Na tiskové konferenci se Babiš pochlubil, že si zakoupil globus, aby měl lepší představu o geografii Grónska a jeho umístění v kontextu globálních konfliktů. Tento krok vyvolal vlnu reakcí a posměšků na sociálních sítích, neboť mnozí vnímají jeho přístup jako zjednodušující a nedostatečně vážný vůči závažnosti situace.
Zatímco Babiš se zdráhá jasně podpořit Dánsko, ostatní evropské lídři se postavili proti Trumpovým plánům. Dánská premiérka Mette Frederiksenová a německý ministr financí Lars Klingbeil jasně deklarovali, že Evropa se nenechá vydírat a je připravena jednat. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl aktivaci nástroje EU proti ekonomickému nátlaku, což ukazuje na jednotný postoj evropských států vůči americkému tlaku.
Babišova zdrženlivost a jeho důraz na nutnost vyjednávání místo vyhrocení situace vyvolávají otázky o tom, jakou roli Česká republika hraje v rámci EU a jak se postaví k americkým ambicím v Arktidě. Jeho přístup může být vnímán jako slabý, zejména když ostatní evropské státy projevují silnější a jednotnější postoj. Tímto způsobem se český premiér ocitá v těžké pozici, kdy je jeho důvěryhodnost jako lídra zpochybňována.
