Britská politická scéna se ocitla v centru skandálu, který se točí kolem obvinění ze špionáže pro Čínu. Vše začalo loni, kdy byli dva Britové obviněni z předávání citlivých informací čínským tajným službám. Avšak v září letošního roku korunní prokuratura rozhodla o zastavení jejich stíhání. Důvodem tohoto kontroverzního kroku bylo odmítnutí britské vlády označit Čínu za hrozbu pro národní bezpečnost, což je klíčové pro právní posouzení špionáže. Podle britských zákonů je nutné prokázat, že dotyční předali informace, které by mohly být pro nepřítele, v tomto případě Čínu, užitečné.
Tento incident však není ojedinělý. Vláda pod vedením Keira Starmera byla kritizována za to, že ignorovala varování tajných služeb ohledně výstavby nové čínské ambasády v Londýně a za to, že záměrně potlačovala informace o čínských špionážních aktivitách. V blízkosti Starmerova kabinetu se nacházejí vlivní jednotlivci, kteří mají k Číně blízko, což vyvolává otázky o motivech současné britské politiky vůči Pekingu.
Situaci komplikuje i plánovaná návštěva britského premiéra v Číně, která má proběhnout příští rok. Tato snaha o posílení ekonomických vztahů s Čínou se zdá být prioritou, i když to může mít vážné důsledky pro národní bezpečnost. V kontextu evropské špionáže se navíc objevily další případy, jako například zatčení bruselského policisty, který byl podezřelý z špehování pro Čínu a možná i pro Rusko. Bezpečnostní instituce, včetně české BIS, rovněž upozorňují na rostoucí hrozby spojené s čínskými tajnými službami. Tato situace ukazuje na složitost a napětí, které charakterizují současné vztahy mezi Západem a Čínou.
