V současné debatě o financování veřejnoprávních médií, konkrétně České televize a Českého rozhlasu, se objevují rozličné názory a návrhy. Poslanec Boris Šťastný z klubu Motoristů zdůraznil, že je důležité zachovat nezávislost těchto institucí. Podle něj by jakékoli státní financování mohlo vést k politickému tlaku a ovlivnění obsahu, což by mohlo ohrozit demokratické principy. Motoristé se proto kloní k návratu k původnímu systému financování prostřednictvím koncesionářských poplatků, avšak s úpravou, která by zahrnovala snížení poplatků na úroveň roku 2024 a zrušení inflační doložky.
Na druhé straně strany jako ANO a SPD navrhují financování z rozpočtu státu, což by umožnilo vládě flexibilně měnit rozpočet médií podle aktuálních potřeb. Místopředseda ANO Karel Havlíček v tomto ohledu potvrdil, že plánují přechod na rozpočtové financování, jak to již udělalo několik zemí Evropské unie. Tento krok však vzbuzuje obavy z možného zestátnění a ztráty nezávislosti médií, což podtrhla i mediální expertka Marína Urbániková z Masarykovy univerzity. Ta varovala, že státní financování by mohlo vést k politickému ovlivnění a snížení rozpočtů, což se již v minulosti prokázalo v jiných evropských zemích.
Motoristé se snaží prosazovat, aby jejich program byl naplněn a aby média veřejné služby byla pod důslednou kontrolou, přičemž předseda jejich klubu Šťastný zdůraznil potřebu vyjasnit, jak bude s financemi nakládáno. O otázce sloučení České televize a Českého rozhlasu se zatím diskutuje, ale konkrétní rozhodnutí nebylo učiněno.
Celkově se zdá, že debata o budoucnosti veřejnoprávních médií v České republice bude pokračovat, přičemž klíčovým bodem zůstává otázka jejich nezávislosti a způsobu financování, který by měl zajistit jejich stabilitu a integritu.
