Na nedávném jednání unijní Rady pro životní prostředí v Bruselu došlo k neobvyklé situaci, kdy Českou republiku zastupoval slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Tento krok vyvolal řadu reakcí a otázek, zejména vzhledem k tomu, že český ministr životního prostředí Filip Turek se kvůli zdravotním problémům zatím nemohl ujmout své funkce a nesešel se s prezidentem Petrem Pavlem.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že v situaci, kdy je nová vláda teprve ustavena a úřad je dočasně veden jiným ministrem, takové zastoupení nepovažuje za nic mimořádného. Naopak, předseda poslanců SPD Radim Fiala vyjádřil obavy a očekává, že předseda Motoristů Petr Macinka, který je pověřen vedením ministerstva, objasní důvody této situace koaličním partnerům.
Macinka, který také zastává post ministra zahraničí, potvrdil, že Turek požádal Tarabu, aby hájil české zájmy na radě, pokud se sám nemůže zúčastnit. O této dohodě informoval Macinka v pondělí. Jeho dočasné vedení ministerstva životního prostředí je důsledkem Turkových zdravotních potíží a problémů s jeho jmenováním ze strany prezidenta.
Podle některých odborníků je situace, kdy by zemi na ministerské úrovni zastupoval ministr jiného státu, velmi nestandardní. Generální sekretariát Rady EU také potvrdil, že nic podobného se za posledních 20 let nestalo. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák upozornil, že na zasedáních Rady EU obvykle zastupují země ministři, a pokud se nemohou zúčastnit, jsou zastoupeni náměstky nebo velvyslanci.
Tomáš Taraba, který byl zvolen slovenským ministrem životního prostředí v říjnu 2023 jako zástupce nacionalistické Slovenské národní strany, se v minulosti dostal do povědomí jako kontroverzní postava. Jeho politická kariéra začala v roce 2020, kdy vstoupil do parlamentu na kandidátce krajně pravicové strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko. Taraba se také vyjádřil k důležitým ekologickým otázkám, včetně nedostatku kanalizace v mnoha slovenských obcích, a v minulosti navrhoval zákony, které byly kritizovány za ohrožení ochrany přírody.
Celá situace vyvolává otázky o tom, jakým způsobem bude Česká republika prezentovat své zájmy na mezinárodní scéně, zejména v oblasti životního prostředí, a jaký dopad to může mít na její postavení v EU.
