Vláda Petra Fialy se rozhodla nepředložit Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026 znovu, což vyvolalo širokou kritiku a obavy o budoucnost české ekonomiky. Po konci zářijového jednání, kdy kabinet schválil rozpočet se schodkem 286 miliard korun, se ukázalo, že návrh ztratil platnost s koncem volebního období. Nově zvolení poslanci se tedy mohou návrhem zabývat pouze v případě, že bude znovu předložen, což Fialova vláda považuje za zbytečné, neboť budoucí koalice, vedená hnutím ANO, již avizovala, že s návrhem nesouhlasí a plánuje vlastní verzi.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru zdůraznil, že současná vláda splnila své zákonné povinnosti a respektuje přání nové koalice. Naopak představitelé ANO, včetně bývalého premiéra Andreje Babiše, kritizují tento krok jako bezprecedentní a varují před možným rozpočtovým provizoriem, které by mohlo ohrozit stabilitu státních financí.
Vzhledem k tomu, že ustavující schůze nové Sněmovny bude až na začátku listopadu, je téměř jisté, že Česko vstoupí do nového roku bez schváleného rozpočtu, což by znamenalo omezení státních výdajů na úroveň jednoho dvanáctiny z předchozího roku. Jurečka však tvrdí, že krátké období provizoria nebude fatálním problémem, což připomněl situaci z roku 2022, kdy Fialova vláda rovněž odmítla návrh rozpočtu svého předchůdce.
Kritici, včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, apelují na vládu, aby umožnila novému týmu začít pracovat na vlastním rozpočtu a nezdržovala proces svými "uraženými klukovinami". Zároveň se objevují otázky, jaké změny nová vláda plánuje a jaké zdroje financování bude mít k dispozici. Očekává se, že hnutí ANO přistoupí k zásadnímu přepracování rozpočtu, což vyvolává obavy o jeho reálnou proveditelnost a odpovědnost vůči veřejným financím.
Celá situace tak vyvolává napětí a nejasnosti ohledně budoucnosti českého rozpočtu a ekonomiky, a to v kontextu očekávaných změn a výzev, které nová vláda bude muset řešit.
