Petr Fiala a Zbyněk Stanjura, klíčové postavy Občanské demokratické strany (ODS), se rozhodli neobhajovat své funkce po neúspěšných volbách, které přinesly zklamání a vyvolaly vnitrostranické debaty o budoucnosti strany. Fiala, který stál v čele ODS od roku 2014, vyjádřil, že nese odpovědnost za výsledky voleb a jeho rozhodnutí nekandidovat na předsedu strany je projevem této odpovědnosti. Stanjura, jakožto první místopředseda a ministr financí, také oznámil svůj odchod z vedení.
Po těchto oznámeních se ve straně začaly objevovat hlasy volající po „katarzi“ a potřebě nového směru. Volební kongres ODS, plánovaný na leden, se stává klíčovým bodem pro rozhodování o novém vedení. Mezi potenciálními nástupci se skloňují jména jako Martin Kupka, současný ministr dopravy, a Martin Kuba, jihočeský hejtman, který by mohl reprezentovat konzervativnější směr strany.
V posledních dnech se také objevily názory na možnou změnu ve vztahu k partnerským stranám v koalici SPOLU. Někteří členové ODS vyjadřují potřebu osamostatnění a větší důraz na identitu Občanské demokratické strany, což by mohlo vést k rozchodu s TOP 09 a KDU-ČSL. Debaty o tom, zda koalice SPOLU byla správným krokem, se stále více dostávají do popředí, zejména po volebním neúspěchu.
Odborníci a členové strany se shodují, že je nezbytné provést sebereflexi a důkladně analyzovat výsledky voleb. Mnozí z nich se domnívají, že ODS by měla znovu definovat své cíle a ideje, aby se mohla etablovat jako silná politická síla. Volební kongres se tak stává příležitostí pro otevřenou diskusi o budoucnosti strany a možnostech jejího směřování.
Vzhledem k těmto změnám a výzvám, které před ODS stojí, se očekává, že výsledky kongresu přinesou zásadní rozhodnutí o dalším postavení strany na politické scéně a jejím směřování v nadcházejících letech.
