V Íránu pokračují rozsáhlé protivládní protesty, které vyvolala hluboká hospodářská krize a nespokojenost obyvatel s teokratickým režimem. Od 28. prosince, kdy demonstrace začaly, si podle různých zdrojů vyžádaly životy stovek až tisíců lidí. Vláda reaguje na nátlak demonstrantů brutálním potlačováním, během něhož bylo zatčeno přes 10 tisíc lidí a nemocnice hlásí přeplněnost zraněnými.
Americký prezident Donald Trump se v úterý sejde se svými vojenskými a bezpečnostními poradci, aby projednal možné reakce na situaci v Íránu. Trump naznačil, že zvažuje „tvrdou reakci“ a nevyloučil ani vojenský zásah, pokud se násilí proti demonstrantům nezastaví. V posledních dnech se objevily informace, že Írán navrhl jednání se Spojenými státy, což Trump potvrdil, ale zároveň dodal, že by mohlo být nutné zasáhnout ještě před případným setkáním.
Mezinárodní společenství, včetně Izraele, sleduje situaci s obavami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil podporu íránským demonstrantům a odsoudil násilí ze strany režimu. Na druhé straně íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na válku, pokud bude napaden, a varoval před jakýmikoli nesprávnými odhady ze strany USA.
Trumpova administrativa zvažuje různé scénáře, včetně cílených úderů na vedení íránského režimu, což by mohlo vyvolat další vlnu násilí. Zároveň se diskutuje o možnostech, jak omezit íránské příjmy z exportu ropy, které jsou klíčové pro ekonomiku země. Kybernetické útoky a obnovení internetového připojení prostřednictvím satelitního systému Starlink jsou také na stole jako možné alternativy.
Vzhledem k napjaté situaci je otázkou, zda by vojenské údery mohly spíše sjednotit íránský lid na podporu režimu, nebo naopak urychlit jeho pád. Trump se však nezdá být zdrženlivý a je známý svými nevyzpytatelnými rozhodnutími, což zvyšuje napětí v regionu. V tuto chvíli je jasné, že situace v Íránu zůstává kritická a další vývoj bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro samotný Írán, ale i pro mezinárodní politiku.
