Polsko se rozhodlo, že se za současných okolností nepřipojí k Radě míru, kterou inicioval americký prezident Donald Trump. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že ačkoli Polsko obdrželo pozvánku na setkání, které se bude konat 19. února v USA, existují určité pochybnosti ohledně principů a cílů této rady, zejména v souvislosti s obnovou Pásma Gazy. Tusk zdůraznil, že pokud se situace změní, Polsko nevylučuje možnost zapojení do této iniciativy.
Pokud by se prezident Karol Nawrocki rozhodl zúčastnit setkání jako svědek, vláda mu poskytne potřebné informace o postupu. Rada míru byla zřízena na konci ledna s cílem řešit globální konflikty, avšak odborníci varují, že by mohla oslabit roli Organizace spojených národů (OSN). Zatímco některé blízkovýchodní země se k této iniciativě připojily, tradiční západní partneři, včetně mnoha evropských států, zůstávají skeptičtí.
Mezi členy Rady míru jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Bělorusko a další. Ze zemí Evropské unie se zatím připojily pouze Maďarsko a Bulharsko. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že Česko o vstupu do Rady míru neuvažuje a čeká na postoje svých spojenců v EU a NATO. Slovensko také odmítlo účast.
Rada míru byla zmocněna k vytvoření mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijaté v polovině listopadu. Tato rada by měla také dohlížet na dočasnou správu Gazy, která se nachází v těžké situaci po nedávném konfliktu. Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás, který si vyžádal více než 1200 obětí, většinou civilistů. Izrael následně zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při které podle údajů z Gazy zemřelo více než 71 tisíc Palestinců.
