Americký prezident Donald Trump zahájil mezinárodní iniciativu s názvem Rada míru, jejímž cílem je řešení konfliktů a obnova Pásma Gazy. V rámci této nové organizace, kterou plánuje vést doživotně, má Trump rozhodující slovo při přijímání členů a usnesení. V preambuli zakládající listiny se uvádí, že Rada míru bude usilovat o trvalý mír v oblastech postižených konflikty. Trump vnímá tuto radu jako „největší a nejprestižnější“ organizaci, která kdy vznikla, a vyjádřil se, že je to příležitost pro státy, které se chtějí angažovat v mírových procesech.
Rada míru byla oficiálně oznámena 15. ledna, a to v době, kdy Trump vyjádřil frustraci z toho, že mu nebyla udělena Nobelova cena míru. Od té doby rozesílá pozvánky do Rady lídrům více než čtyřiceti zemí. Zatímco některé státy, jako Maďarsko a Argentina, již potvrdily svou účast, jiné, včetně tradičních západních spojenců, se k iniciativě staví skepticky. Například Francie označila Trumpovu Radu za nežádoucí konkurenci Organizace spojených národů (OSN).
Členství v Radě míru bude podmíněno poplatkem ve výši jedné miliardy dolarů, což vyvolává obavy mezi mnoha zeměmi, které si nemohou dovolit tak vysoký vstupní poplatek. Některé státy, jako Česká republika a Kanada, již vyjádřily pochybnosti o tom, proč by měly za členství platit. Naopak Bělorusko, Vietnam, Kazachstán a další státy se k účasti přihlásily.
Rada míru by měla mít za úkol nejen obnovu Pásma Gazy, ale také řešení dalších konfliktů po celém světě. V rámci výkonného výboru se očekává účast významných osobností, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Tato organizace se ale může potýkat s výzvami, zejména pokud jde o legitimitu a konkurenci vůči OSN, která má dlouhou historii v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti.
Trumpova iniciativa vyvolává obavy, že by mohla podkopat pozici OSN a její schopnost efektivně reagovat na globální konflikty. Kritici varují, že Rada míru by mohla být spíše nástrojem pro prosazení amerických zájmů než skutečným fórem pro vyjednávání a dosažení mírových dohod. Zatímco Trump tvrdí, že jeho Rada míru nabídne nový a efektivní přístup k mezinárodním konfliktům, odborníci se obávají, že by takový krok mohl vést k dalšímu rozdělení a napětí v mezinárodních vztazích.
