Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného obchodníka s drogami, se stalo klíčovým tématem, které na konci května vedlo k rezignaci Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti. Jiřikovský je v současnosti ve vazbě a čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti, přičemž bitcoiny, které daroval, pocházejí z nelegálního tržiště, kde se prodávaly drogy a zbraně.
Blažek, který se k situaci vyjádřil při jednání senátního výboru, trvá na tom, že přijetí daru nebyla chyba. „Smlouva je platná, nikdo ji nezrušil. Stát má bitcoiny a to je vše,“ prohlásil. Podle něj neexistuje žádné oficiální rozhodnutí, které by potvrdilo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti, a zdůraznil, že ministerstvo prověřovalo rizika, která byla spíše politická než právní.
Naopak auditoři, kteří prověřili postup ministerstva, upozornili na závažné nedostatky. Ministerstvo podle jejich závěrů nedostatečně posoudilo rizikovost daru a neprovedlo povinnou kontrolu původu kryptoměny, což je v rozporu s platnými předpisy. Blažkova nástupkyně Eva Decroix si vyžádala audit, který ukázal, že resort měl vyhodnotit dar jako rizikový, což se však nestalo.
Blažek a jeho bývalý ekonomický náměstek Radomír Daňhel se hájili tím, že se rizikovost daru podrobně zkoumala. Daňhel tvrdil, že na základě dostupných soudních rozhodnutí dospěli k závěru, že neexistuje zásadní problém s přijetím daru. Nicméně senátoři, včetně Jany Mračkové Vildumetzové a Václava Lásky, vyjádřili silné pochybnosti o správnosti rozhodnutí ministerstva. Láska zdůraznil, že ministerstvo mělo požadovat důkazy o legálním původu bitcoinů a jejich zdanění.
Kauza vyvolala širokou diskusi o etice a reputaci ministerstva spravedlnosti, přičemž Blažek připustil, že situace mohla ovlivnit výsledky voleb. Senátní výbor se k tématu znovu sejde, aby přijal závěrečné usnesení a pokračoval v řešení této kontroverzní záležitosti.
