Lotyšský parlament se chystá hlasovat o odstoupení od Istanbulské úmluvy, což by znamenalo, že by se Lotyšsko stalo prvním členským státem Evropské unie, který od této mezinárodní smlouvy odstoupí. Úmluva, která byla ratifikována teprve loni, má za cíl chránit ženy před násilím a domácím násilím a vyžaduje od signatářských států, aby přijaly opatření pro ochranu obětí a stíhání pachatelů.
Tento krok vyvolal silné protesty, které se uskutečnily ve středu večer v Rize, kde se shromáždilo přibližně pět tisíc demonstrantů, kteří požadovali, aby Lotyšsko zůstalo součástí úmluvy. Mezi protestujícími byla i operní zpěvačka Brigita Čirkše-Reisoneová, která vyjádřila obavy, že odstoupení od úmluvy může destabilizovat situaci v zemi a ohrozit práva žen.
Odpůrci úmluvy, včetně některých vládních politiků, argumentují, že smlouva má ideologický základ, který je v rozporu s tradičními hodnotami a že stávající zákony v Lotyšsku jsou dostatečné pro řešení problémů spojených s násilím na ženách. Kritici poukazují na to, že úmluva podporuje „genderovou ideologii“ a může vést k negativním dopadům na děti.
Politolog Romans Gagunovs uvedl, že odstoupení od úmluvy může být součástí předvolební strategie populistické strany Lotyšsko na prvním místě, která se snaží získat podporu voličů před nadcházejícími parlamentními volbami. V parlamentu se objevily názory, že většina společnosti si přeje, aby Lotyšsko v úmluvě zůstalo, a bylo shromážděno více než 20 tisíc podpisů pod petici proti odstoupení.
Pokud parlament skutečně schválí odstoupení, bude mít prezident Edgars Rinkēvičs možnost zdržet jeho platnost na dva měsíce a případně vyhlásit referendum, pokud o to požádá dostatečný počet voličů. Tento krok by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro ochranu práv žen v Lotyšsku, ale také pro reputaci země na mezinárodní scéně.
