Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že česká legislativa týkající se plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. V rámci tohoto rozhodnutí zamítl dovolání Ministerstva průmyslu a obchodu, které bylo povinno omluvit se novináři Janu Cibulkovi za zásah do jeho práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Spor se týkal zákona o elektronických komunikacích, konkrétně ustanovení, které ukládá provozovatelům sítí uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu šesti měsíců. Tyto údaje mohou být použity k určení, kdo, s kým a odkud komunikoval, přičemž obsah zpráv se neuchovává.
NS ve svém rozhodnutí konstatoval, že stávající právní úprava směřuje k preventivnímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů a umožňuje vyvodit závěry o jejich soukromém životě. Tímto způsobem česká úprava neodpovídá požadavkům unijní legislativy. Dále soud zopakoval, že stát nese odpovědnost za škody způsobené nesprávnou implementací unijních směrnic.
Cibulka ve své žalobě argumentoval, že plošné shromažďování údajů, známé jako data retention, narušuje právo na soukromí a informační sebeurčení. Žádal omluvu jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu a dalším občanům vznikla. Ministerstvo se hájilo tím, že uchovávání dat je důležité pro bezpečnostní zájmy státu. Obvodní soud a Městský soud v Praze však žalobě nevyhověly s tím, že stát nemůže být odpovědný za legislativní činnost a že obavy z možného zneužití dat jsou pouze potenciální.
Po odvolání se k NS došlo k novému projednání a soud uznal, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud směrnici správně nepřenese do českého práva. NS také připustil, že plošné uchovávání údajů může mít praktickou užitečnost, a zmínil, že v budoucnu by mohlo dojít k zmírnění přísných požadavků unijní legislativy. Nicméně současná česká úprava stále neodpovídá unijním standardům.
Ústavní soud se v minulosti opakovaně zabýval otázkou uchovávání údajů a dvakrát právní úpravu zrušil. Kritizoval například dvouletou lhůtu pro uchovávání dat a nejasné vymezení účelů, pro které mohou operátoři údaje poskytovat. V roce 2019 však návrh na zrušení zamítl, přičemž se opíral o názory odborníků a argumenty, že shromažďování dat není v rozporu s ústavou. NS nyní zdůraznil, že v mezičase došlo k zásadním rozhodnutím Soudního dvora EU, která zpřísnila pravidla pro uchovávání dat, což mělo vliv na posuzování souladu české legislativy s evropským právem.
