Po čtyřech letech, během nichž Sněmovna zažila rekordní obstrukce a prodlužující se debaty, se nová vládní koalice ANO, Motoristé a SPD chystá na změny jednacího řádu. Tyto úpravy si kladou za cíl zefektivnit fungování dolní komory a zabránit blokování legislativního procesu, které v minulosti čelilo vládním stranám. V rámci uzavřené schůzky se zástupci koalice dohodli na základních principech úprav, které by měly zahrnovat omezení doby, po kterou mohou poslanci hovořit.
Podle Aleny Schillerové z ANO se vychází z návrhů, které byly předloženy odcházející vládní koalicí, a z doporučení Ústavního soudu, který opakovaně upozorňoval na porušování pravidel v Sněmovně. Cílem je zrychlit debaty a omezit právo neomezeně hovořit pro poslance s přednostním právem, což jsou předsedové stran a klubů. Naopak koalice neplánuje zavádět kvóty pro jednotlivé kluby, což je běžné v některých evropských parlamentech.
Zatímco nová koalice se snaží najít shodu na konkrétních opatřeních, bývalá vládní pětikoalice, která se pokoušela o podobné změny, často nenašla konsensus. Poslanci z této koalice, včetně zástupců ODS a STAN, se pokoušeli prosadit úpravy, které by omezily délku projevů, ale bez úspěchu. Mezi navrhovanými změnami byly například časové limity pro zdůvodnění návrhu programu a zkrácení doby vystoupení na schůzích.
Zajímavé je, že opatření, která nyní plánuje nová koalice, se v minulosti týkala právě těchto poslanců, kteří obstrukce využívali k blokování projednávání důležitých návrhů. Šéfové ANO a SPD, Andrej Babiš a Tomio Okamura, byli známí svými dlouhými projevy, které často zdržovaly legislativní proces. Nyní se zdá, že se situace obrací a koalice se snaží nastavit pravidla tak, aby se podobné praktiky již neopakovaly.
Celkově se tedy zdá, že snaha o reformu jednacího řádu Sněmovny je na stole, ale otázkou zůstává, zda se podaří najít širokou shodu a zda nové úpravy skutečně povedou k efektivnějšímu fungování parlamentu.
