Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura nechal odstranit ukrajinskou vlajku z budovy dolní komory Parlamentu. Tento krok, který byl vnímán jako symbolický akt, vyvolal silné reakce napříč politickým spektrem. Ukrajinská vlajka visela na Sněmovně od začátku ruské invaze v únoru 2022 a byla považována za projev solidarity s napadenou zemí.
Okamura, který se dlouhodobě vyjadřuje kriticky k vyvěšování ukrajinských vlajek na veřejných budovách, svůj krok obhajoval tím, že splnil předvolební slib hnutí SPD, že na českých veřejných budovách budou pouze české vlajky. Jeho rozhodnutí však vzbudilo pobouření nejen mezi opozicí, ale i v rámci veřejnosti. Politici z ODS, Pirátů a STAN reagovali na Okamurovo jednání tím, že vyvěsili ukrajinské vlajky ze sněmovních oken svých poslaneckých klubů, čímž chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a podporu Ukrajině.
Reakce na Okamurovu akci se nesla v duchu silné kritiky. Markéta Pekarová Adamová, jeho předchůdkyně, označila sundání vlajky za hanebné gesto, které jde proti hodnotám, na kterých stojí česká společnost. Místopředseda ODS Martin Kupka přirovnal Okamuru k „prodavači strachu a nenávisti“ a varoval, že jeho činy mohou mít dlouhodobé důsledky pro prozápadní orientaci země.
V této souvislosti je třeba také zmínit, že podobné symbolické akce, jako je sundávání ukrajinských vlajek, se již dříve objevily, například na Národním muzeu, kde byla vlajka odstraněna kvůli propagaci výstavy. Tato situace ukazuje, jak citlivé a polarizující téma válka na Ukrajině v české společnosti stále je.
Zatímco se politici vyjadřují a vyvstávají protesty, skutečnost je taková, že válka na Ukrajině pokračuje a její dopady se dotýkají mnoha lidí, nejen v samotné Ukrajině, ale i v Evropě. Je důležité si uvědomit, že rozhodnutí politiků, ať už jsou jakákoli, mají reálné důsledky a mohou ovlivnit nejen mezinárodní vztahy, ale i postavení Česka na globální scéně.
