Sestavování nové vlády se ukázalo jako komplikovanější, než se očekávalo. Klíčovým problémem se stalo jméno Filipa Turka, jehož rasistické, homofobní a sexistické názory vyvolaly širokou vlnu kritiky. Oproti tomu nominace kandidátů na ministerské posty za hnutí SPD, včetně jména generála Jaromíra Zůny, prošly prakticky bez protestů.
Jaromír Zůna, generál ve výslužbě, byl doporučen pro post ministra obrany, spolu s Jiřím Hynkem, předsedou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Zatímco Hynek je známý svými názory na posílení obrany a kritiku Evropské unie, Zůna zůstává spíše neznámou postavou. Jeho kariéra zahrnuje významné velitelské a diplomatické funkce, avšak část jeho minulosti zůstává zahalena tajemstvím.
Zůna byl kandidátem Miloše Zemana na post náčelníka generálního štábu, ale ministryně obrany Jana Černochová se proti jeho jmenování postavila. Zajímavostí je, že jeho životopis neobsahuje zmínku o jeho zájmu o vojenskou rozvědku v osmdesátých letech, kdy byl členem KSČ a projevoval loajalitu k režimu. Archiv bezpečnostních složek ukazuje, že měl být ideálním kandidátem pro rozvědku, ale nakonec se do ní nedostal, přičemž důvod zůstává nejasný.
Zůna se k otázkám své minulosti vyjadřuje zdrženlivě, ačkoli je zřejmé, že jeho kariéra byla ovlivněna jak komunistickým režimem, tak i pozdějšími zkušenostmi v NATO a na mezinárodních misích. V posledních letech působil jako vojenský přidělenec na českém velvyslanectví v Číně. Jeho nominace na ministra obrany SPD naznačuje, že hnutí hledá kandidáty s vojenským zázemím, ale zároveň se objevují otázky ohledně transparentnosti a minulosti těchto osobností.
Zatímco Tomio Okamura kritizuje prezidenta Petra Pavla za jeho komunistickou minulost, nominace Zůny na ministerstvo obrany se zdá být v souladu s jeho politickými cíli. Zůna, který má vojenskou hodnost generálporučíka, se nyní ocitá v pozici, kdy by mohl hrát klíčovou roli v obraně státu, ačkoli jeho minulost vzbuzuje otázky, které se zatím zdají být nevyjasněné.
