Vladimir Putin, ruský prezident, během nedávného telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem naznačil, že by byl ochoten vzdát se částí Záporožské a Chersonské oblasti výměnou za plnou kontrolu nad Doněckou oblastí. Podle deníku The Washington Post, který cituje zdroje blízké americké administrativě, tento požadavek vyvolal obavy, že by mohl být překážkou pro dosažení mírové dohody, neboť by výrazně oslabil postavení Ukrajiny.
Doněcká oblast, která je strategicky klíčová, je už od roku 2014 terčem ruských a separatistických snah o dobytí. Ačkoli Rusko usiluje o kontrolu nad tímto regionem, ukrajinské síly dosud odolávají a Doněck zůstává aktivním bojištěm. Ukrajinské vojenské vedení považuje tuto oblast za zásadní pro obranu proti ruskému postupu.
Putinova nabídka na výměnu území byla označena některými představiteli Bílého domu jako „pokrok“, avšak evropský diplomat varoval, že Ukrajina by takový návrh vnímala jako nesmyslný. Podle něj by to bylo jako prodávat vlastní nohu výměnou za nic. Trump se k Putinovu požadavku veřejně nevyjádřil, ale po setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským vyzval obě strany k ukončení násilí a uzavření dohody.
Tento vývoj naznačuje posun v Putinově přístupu, protože dříve trval na tom, že jakákoli mírová dohoda musí zahrnovat plnou kontrolu nad Krymem a dalšími okupovanými regiony. Očekává se, že Trump a Putin budou pokračovat v jednáních na plánovaném summitu v Maďarsku, kde se projednají další aspekty konfliktu.
Mezitím analýza časopisu The Economist ukazuje, že ruská ofenziva postupuje velmi pomalu. Pokud by současné tempo pokračovalo, trvalo by Moskve více než sto let, než by dobila celou Ukrajinu. Ruské síly podle odhadů dosud dosáhly pouze minimálních zisků, přičemž za to platí vysokou cenu v podobě ztrát na životech. Odborníci varují, že pokračování v současné strategii by mohlo vést k dalšímu oslabení ruské válečné ekonomiky a potenciálnímu kolapsu.
