Podle nové studie publikované v odborném časopise Lancet se svět potýká s rostoucí úmrtností mezi teenagery a mladými dospělými, což vyvolává obavy o jejich zdraví. Tento výzkum, na kterém se podílelo přibližně 16 tisíc vědců a analyzoval data ze tří set tisíc zdrojů, ukázal, že zejména v Severní Americe a subsaharské Africe se zvyšuje riziko úmrtí v této věkové skupině, avšak příčiny se v obou regionech zásadně liší.
V Severní Americe jsou hlavními faktory nárůstu úmrtnosti užívání drog, alkohol a vysoká míra sebevražd, zatímco v subsaharské Africe hrají klíčovou roli infekční nemoci a úrazy. Christopher Murray, ředitel Institutu pro zdravotní metriky a hodnocení, zdůraznil, že nárůst úmrtnosti mladých dospělých je úzce spjat s rostoucími problémy duševního zdraví, jako jsou úzkost a deprese, přičemž pandemie covidu-19 situaci dále zhoršila.
Studie také ukázala, že úmrtnost dětí ve věku od pěti do čtrnácti let v subsaharské Africe byla od roku 1950 vyšší, než se dříve předpokládalo, přičemž dívky a ženy ve věku 15 až 29 let čelí úmrtnosti o 61 procent vyšší, než bylo odhadováno. Mezi hlavní příčiny úmrtí patří komplikace během těhotenství, úrazy a infekční onemocnění jako meningitida.
Na pozitivní straně studie poukazuje na to, že mnohé zdravotní problémy by se daly předejít, pokud by se snížilo riziko spojené s faktory jako vysoký krevní tlak, znečištění ovzduší, kouření a obezita. Celkově se úmrtnost ve všech 204 zemích a teritoriích snížila a průměrná délka života se vrátila na úroveň před pandemií. V současnosti dosahuje průměrná délka života žen 76,3 roku a mužů 71,5 roku, což je o více než dvacet let více než v roce 1950.
Nicméně zpráva upozorňuje na výrazné geografické rozdíly v délce dožití, které se pohybují od 83 let v oblastech s vysokými příjmy až po 62 let v subsaharské Africe. Tyto rozdíly ukazují na nutnost zaměřit se na zlepšení zdravotní péče a prevenci v regionech, kde jsou zdravotní ukazatele stále znepokojivé.
