Ruský rozpočet na rok 2026 se zaměřuje na pokračování vysokých výdajů na vojenské operace v Ukrajině a přináší plán na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) z 20 na 22 procent. Tento krok má pomoci vyrovnat rostoucí rozpočtový deficit, který je důsledkem nejen vysokých nákladů na armádu, ale také poklesu příjmů z prodeje ropy a plynu kvůli západním sankcím. Nově navržené změny zahrnují snížení prahové částky obratu pro povinnost odvádět DPH, což zasáhne především malé podniky a živnostníky.
Ministerstvo financí očekává, že tyto úpravy přinesou dodatečné příjmy ve výši 2,4 až 2,9 bilionu rublů, což by mělo pomoci snížit deficit z 5,736 bilionu rublů v roce 2025 na 3,786 bilionu rublů v roce 2026. Celkové příjmy státu by měly vzrůst na 40,3 bilionu rublů, zatímco výdaje se zvýší na 44,1 bilionu rublů, což naznačuje, že Kreml se snaží udržet stabilní financování pro své vojenské aktivity.
Podíl výdajů na obranu a vnitřní bezpečnost zůstává vysoký, přičemž tvoří přibližně 38 procent rozpočtu. Očekává se také výrazné zvýšení finanční podpory pro okupované oblasti Ukrajiny a navýšení prostředků na propagandu, která má posílit vliv Kremlu. Na média a propagandu je vyčleněno 146 miliard rublů, což je o 6,6 procenta více než v předchozím roce.
Na druhou stranu některé oblasti rozvoje, jako je podpora venkova, letecký průmysl a zdravotní péče, čelí výrazným škrtům. Například rozpočet na modernizaci primární zdravotní péče klesne z 123,3 miliardy rublů na 53,2 miliardy rublů. Tato opatření ukazují na prioritizaci vojenských výdajů na úkor rozvojových programů.
Ruská ekonomika se potýká s řadou výzev, včetně poklesu příjmů z energetického sektoru a pomalého růstu. Odborníci varují, že vyšší daně a škrtání výdajů mohou zvýšit tlak na malé podniky a prohloubit ekonomické nerovnosti. I když Kreml přistupuje k rozpočtu konzervativně, otázka zůstává, jak dlouho bude schopen udržet finanční stabilitu v současných podmínkách.
