Státní zástupci se chystají podat žaloby na doplacení platů za únor a březen letošního roku, jak uvedl prezident Unie státních zástupců (USZ) Tomáš Foldyna. Ten kritizoval retroaktivitu novely platové legislativy, která byla podle něj protiprávní. I když přesnou částku, kterou by mohli žalobci zpětně vymáhat, neupřesnil, domnívá se, že nebude příliš vysoká. Unie se rozhodla nenapadat celkové zmrazení platů, neboť se domnívá, že by to vzhledem k předchozí judikatuře Ústavního soudu nemělo šanci na úspěch.
Foldyna zdůraznil, že novela, která vstoupila v účinnost 7. března, měla zpětnou platnost od 1. ledna. Podle něj tím zákonodárce porušil principy právního státu, neboť státní zástupci měli v únoru a březnu pracovat na základě platových výměrů, které dostali v lednu, a až od následujícího měsíce po účinnosti novely by měly být platy omezeny. Žaloby budou podány k příslušným okresním soudům, přičemž předcházet jim budou předžalobní výzvy. Foldyna také uvedl, že je nepravděpodobné, že by vedoucí státní zástupci mohli nárokům vyhovět.
Celková částka, která se týká státních zástupců, nebude podle Foldyny nijak závratná, neboť se jedná pouze o 1250 státních zástupců a dva měsíce. V minulém měsíci Ústavní soud rozhodl, že zmrazení platů soudců je neústavní a stát jim musí platy dorovnat. Foldyna varoval, že tento nález může ještě více prohloubit rozdíly mezi platy soudců a státních zástupců, přičemž dřívější legislativa stanovila platovou základnu státních zástupců na 90 procent platové základny soudců, zatímco pro letošek byla stanovena na přibližně 109 500 korun.
Dále Foldyna poznamenal, že v otázce platové restrikce nevidí příliš prostoru pro úspěšnou argumentaci, zejména s ohledem na judikaturu Ústavního soudu. Státní zástupci, kteří patří do výkonné moci, nemají stejnou ústavní ochranu jako soudci, což podle něj znamená, že snížení platu se na ně nevztahuje.
Tato problematika byla jedním z hlavních témat dvoudenní konference, na níž státní zástupci diskutovali také o úloze státního zastupitelství v digitálním věku, včetně otázek digitalizace a zavádění umělé inteligence do justičního systému. Podle Foldyny se rovněž zabývali návrhem programového prohlášení nové vlády.
