Americký prezident Donald Trump oznámil, že země, které se chtějí stát stálými členy jeho nové Rady míru, budou muset přispět částkou nejméně jedné miliardy dolarů. Tato rada, která by měla mít za úkol řešit zásadní mezinárodní otázky, by byla řízena většinovým hlasováním, avšak konečné rozhodnutí by bylo v pravomoci samotného Trumpa. Kritici však varují, že tento krok může mít za cíl vytvořit konkurenci Organizaci spojených národů (OSN), kterou Trump dlouhodobě kritizuje.
Rada míru se skládá z několika složek včetně Rady míru pro Pásmo Gazy, která má dohlížet na plnění Trumpova mírového plánu. Trump již oslovil řadu světových vůdců, jako jsou argentinský prezident Javier Milei a kanadský premiér Mark Carney, aby se stali součástí této iniciativy. Mezi jmenovanými členy zakládající komise jsou také americký ministr zahraničí Marco Rubio, bývalý britský premiér Tony Blair a Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff.
Podle návrhu charty by členství států mělo trvat maximálně tři roky, s možností prodloužení pro ty, které přispějí více než miliardou dolarů. Všechna rozhodnutí přijímaná Radou míru by podléhala schválení předsedy, což vyvolává obavy ohledně koncentrace moci v rukou Trumpa. Ten by měl také pravomoc vyloučit jakýkoliv členský stát, což by mohlo být problematické pro většinu potenciálních členů.
Rada míru je popsána jako mezinárodní organizace zaměřená na podporu stability a dosažení trvalého míru v konfliktem postižených oblastech. Její vznik by byl podmíněn souhlasem alespoň tří států. V rámci této iniciativy se také plánuje zřízení patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů, což však vyvolává nesouhlas ze strany Izraele, který tvrdí, že takový krok nebyl s ním koordinován a je v rozporu s jeho politikou.
