Spojené státy čelí vážné kritice po sérii vojenských úderů na lodě v Karibiku, které byly údajně zapojeny do pašování drog. V těchto operacích, které se odehrály v září, zemřelo více než osmdesát lidí, včetně těch, kteří přežili první útok a byli následně zabiti při druhém úderu. Tento zásah vyvolal obavy, že americká armáda se mohla dopustit válečného zločinu, což vyvolalo reakce jak z demokratických, tak republikánských kruhů v Kongresu.
Ministr obrany Pete Hegseth byl obviněn z toho, že vydal příkaz zabít všechny, kteří přežili první útok na loď. Prezident Trump však Hegsetha brání a tvrdí, že ministr žádný takový rozkaz nevydal. Hegseth sám popírá obvinění a označuje je za „vymyšlená a hanlivá“. Útoky byly prováděny elitní jednotkou SEAL Team 6, která operovala pod dohledem admirála Franka M. Bradleyho.
Kritici, včetně některých amerických zákonodárců a expertů na mezinárodní právo, varují, že pokud by se potvrdilo, že bylo nařízeno zabíjení přeživších, mohlo by to představovat porušení mezinárodního práva a válečný zločin. Demokratický senátor Tim Kaine a další zákonodárci vyjádřili vážné znepokojení nad tímto postupem a vyzvali k důkladnému vyšetřování.
Trumpova administrativa obhajuje tyto vojenské akce jako součást širší války proti drogovým kartelům, které označuje za teroristické organizace. Prezident tvrdí, že Spojené státy se nacházejí v „ozbrojeném konfliktu“ s těmito skupinami a že vojenská přítomnost v regionu je nezbytná k ochraně amerických občanů.
V reakci na vzniklou situaci se Kongres rozhodl prověřit, zda byly tyto útoky provedeny v souladu s mezinárodním právem. Zatímco Hegseth a Trump trvají na legálnosti operací, mnozí zákonodárci a právní experti vyjadřují obavy, že americká armáda překročila své pravomoci a mohla by čelit následkům za své jednání.
