Americké ministerstvo financí pod vedením Scotta Bessenta oznámilo uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Tento krok byl motivován neochotou ruského prezidenta Vladimira Putina ukončit válku na Ukrajině, kterou Bessent označil za nesmyslnou. Sankce, které jsou považovány za nejtvrdší dosud, mají za cíl zasáhnout klíčový pilíř ruské ekonomiky, který financuje vojenské aktivity Moskvy. Dohromady tyto společnosti vyvážejí zhruba 3,1 milionu barelů ropy denně, což představuje přibližně polovinu ruského exportu.
Sankce zahrnují zablokování majetku zmíněných firem v USA a postihy pro zahraniční společnosti, které by s nimi pokračovaly v obchodních vztazích. Tyto firmy mají čas do 21. listopadu na ukončení kontraktů, jinak jim hrozí odstřižení od západních bankovních systémů. Odborníci varují, že tyto sankce mohou zkomplikovat financování války a přimět Rusko k jednání o příměří, i když Moskva dosud americké snahy o dialog odmítala.
Indická společnost Reliance Industries, která byla největším odběratelem ruské ropy v Indii, již oznámila zastavení dovozu ropy od Rosněfti. Tento krok ukazuje, že sankce mají dopad i na hlavní obchodní partnery Ruska, jako jsou Čína a Indie.
V rámci Evropské unie byl rovněž přijat 19. balík sankcí, který zahrnuje postupný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu a další omezení v oblasti energetiky a financí. Očekává se, že tyto sankce nebudou mít okamžitý vliv na ceny pohonných hmot v Evropě, i když po jejich oznámení došlo k mírnému zdražení ropy.
Sankce tedy představují významný krok v tlaku na ruskou ekonomiku a mohou mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní obchod a politické vztahy, přičemž se očekává, že vyvinou tlak na Rusko k zahájení mírových jednání.
