Ústavní soud odmítl zrušení zákona o zásluhách Edvarda Beneše: Spolek neměl oprávnění k podání návrhu

před 1 měsícem
resized image f122f28539ab1ba87069ebb18adcf6d7.jpg
i
zavřít
Edvard Beneš, 1945
Ilustrační foto
Zdroj: wikimedia.org

Ústavní soud České republiky nedávno odmítl návrh na zrušení zákona, který uznává zásluhy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše o stát. Soud se návrhem nezabýval, protože byl podán spolkem, který neměl oprávnění k jeho podání. Podle platných právních předpisů mohou návrhy na zrušení zákonů podávat pouze prezident, skupiny poslanců nebo senátorů, případně v některých specifických případech také obecné soudy. Fyzické a právnické osoby mohou iniciovat návrh pouze v rámci stížnosti, která musí prokazovat porušení ústavních práv.

Návrh podal spolek Primer, jehož cílem je organizace kulturních a společenských akcí a propagace historických artefaktů a volnočasových aktivit. V návrhu se uvádělo, že zákon o Benešových zásluhách zasahuje do ústavně zaručených práv a principů, které jsou klíčové pro činnost spolku a pro fungování demokratického státu.

Zákon o zásluhách Edvarda Beneše byl přijat v roce 2004 na základě iniciativy levicových poslanců a obsahuje jedinou větu, která konstatuje, že Beneš se zasloužil o stát. Jeho schvalování provázely intenzivní politické debaty, které se dotýkaly Benešovy role v historických událostech, jako byly mnichovské události, poválečné usnesení o odsunu Němců a další klíčové momenty české historie. Sněmovna nakonec musela přehlasovat Senát, přičemž tehdejší prezident Václav Klaus zákon ani nepodepsal, ani nevetoval.

Edvard Beneš, který žil v letech 1884 až 1948, byl významnou postavou československé historie. Během první světové války pracoval s Tomášem Garriguem Masarykem na vzniku samostatného Československa a po roce 1918 zastával různé ministerské pozice, kde měl významný vliv na československou diplomacii. Prezidentem byl v letech 1935 až 1938, po abdikaci během mnichovské krize odešel do exilu a vedl zahraniční odboj. Po druhé světové válce byl znovu zvolen prezidentem, avšak čelil rostoucímu tlaku komunistů, což vyústilo v jeho abdikaci v roce 1948. Zemřel v září téhož roku.

Čtěte dále: