Nově vznikající vláda koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje zestátnění energetické společnosti ČEZ, která pokrývá přibližně 75 procent produkce elektřiny v České republice. Tento krok, jak uvedl 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, by měl zahrnovat převzetí stoprocentní kontroly nad výrobou elektřiny a mohl by znamenat vykoupení všech minoritních akcionářů. Havlíček rovněž naznačil, že by po tomto kroku mohlo následovat případné opětovné uvedení části akcií na burzu.
Podle vlády by zestátnění mělo usnadnit investice do nových energetických zdrojů a posílit vliv státu na ceny energií v krizových obdobích. Nicméně bývalý premiér Petr Fiala a další odborníci varují, že změna ve vlastnické struktuře ČEZ nemusí nutně přinést očekávané snížení cen energií. Fiala zdůraznil, že předchozí analýzy ukázaly, že zásah do vlastnické struktury není nezbytný a že by to problém s cenami energií nevyřešilo.
Odborníci, jako například předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, označují plán na zestátnění za drahý a zbytečný. Upozorňují na to, že stát by v případě zestátnění přišel o roční dividendy, které se pohybují kolem dvaceti miliard korun. Dále varují, že by takový krok mohl mít negativní dopad na kapitálový trh a investiční schopnosti ČEZ.
Analytici rovněž poukazují na to, že pokud by ČEZ vykoupil akcie od minoritních akcionářů, mohlo by to výrazně zvýšit jeho zadlužení a omezit možnosti financování budoucích projektů, jako je výstavba nových jaderných bloků. V současnosti má ČEZ dluh ve výši přibližně 256,8 miliardy korun, a pokud by se došlo k zestátnění, mohlo by to vést k dalšímu nárůstu tohoto dluhu.
Přestože se plán na zestátnění ČEZ zdá být atraktivní v kontextu snahy o regulaci cen energií, odborníci varují, že by to mohlo mít dalekosáhlé negativní důsledky pro českou ekonomiku a energetický sektor. Situace kolem ČEZ a jeho budoucí vlastnické struktury tedy zůstává napjatá a plná otazníků.
