Nový výzkum vedený archeologem Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity přináší fascinující pohled na stravovací návyky prvních Slovanů a Germánů, kteří obývali naše území. Analýza organických zbytků potravin, zachovaných ve střepech keramických nádob a kostech zvířat, odhalila zásadní rozdíly mezi těmito dvěma skupinami. Zatímco Slované preferovali jáhlovou kaši, mléko a med, Germáni se zaměřovali především na vepřové maso.
Výzkum ukazuje, že s příchodem Slovanů, jejichž pravlast se nacházela na pomezí Ukrajiny a Běloruska, došlo k radikální změně ve způsobu života obyvatel střední Evropy. Nově příchozí si přinesli odlišné kulinářské praktiky a potravinové preference, což mělo významný dopad na místní kulturu a stravovací zvyklosti. „Jídlo a kulinářské praktiky jsou důležitými kulturními znaky, které odlišují různé etnické a sociální skupiny,“ vysvětluje Macháček.
Vědci analyzovali především lipidy, jejichž molekuly se po staletí uchovávají ve stěnách keramických nádob. Zjistili, že Slované vařili jáhlovou kaši, což bylo pro ně typické i v období Velké Moravy, kdy tuto stravu konzumovala celá populace včetně elity. Naopak Germáni, kteří se na tomto území usadili dříve, se prosu vyhýbali a preferovali maso.
Díky pokročilým metodám, jako je radiokarbonové datování, se vědcům podařilo určit, že k této změně došlo mezi lety 560 a 600 našeho letopočtu. Tento výzkum tak přispívá k hlubšímu pochopení historických migrací a kulturních výměn, které formovaly dnešní Evropu po pádu Říše římské. Macháček zdůrazňuje, že moderní věda nám umožňuje získat nové poznatky o prvních Slovanech a jejich způsobu života, což by bylo dříve obtížně představitelné.
