Odborníci nedávno představili kompletní verzi záznamu promluv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který byl pořízen v srpnu 1934. Tento záznam, vzniklý po Masarykově druhé mrtvici, odráží jeho přesvědčení, že se blíží jeho konec. Historici, včetně Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu a Milana Vojáčka z Národního archivu ČR, se shodují, že text nelze chápat jako oficiální poselství národu, ale spíše jako soukromou zprávu určenou Edvardu Benešovi.
Masaryk ve svých slovech vyjadřuje obavy o budoucnost státu a jeho obyvatel. Podle jeho syna Jana bylo toto sdělení zapsáno v situaci, kdy byli všichni přítomní rozrušení a prezident sám byl přesvědčen, že umírá. Obsah záznamu zahrnuje osobní úvahy a instrukce, které Masaryk diktoval v angličtině i češtině.
Mezi jeho slovy se objevují i myšlenky na politickou situaci v zemi, včetně zmínek o Maďarech a Němcích, a také o tom, jak lidé reagují na smrt a pohřeb. Masaryk se v ironickém tónu zmiňuje o tom, že lidé mají rádi pohřby a že po smutečním obřadu se opět vrátí k veselí.
Záznam je důležitým historickým dokumentem, který ukazuje nejen Masarykovu osobnost, ale také dobu, ve které žil. Jeho slova, která byla nyní zveřejněna, jsou cenným příspěvkem k porozumění myšlení prvního prezidenta a jeho vnímání československé společnosti v krizových časech. Tento text, ačkoliv byl pořízen v bezprostřední blízkosti jeho smrti, poskytuje unikátní pohled na osobní i politické otázky, které Masaryka trápily.
