Česká republika se v posledních týdnech potýká s nárůstem počtu ukrajinských uprchlíků, kteří žádají o dočasnou ochranu. Od září se průměrný počet žádostí zvýšil na 3,1 tisíce týdně, což je více než dvojnásobek oproti předchozím měsícům. Tento nárůst je částečně způsoben tím, že mladí Ukrajinci ve věku 18 až 22 let mohou od konce srpna opouštět zemi bez překážek kvůli novému vládnímu nařízení. V současnosti se v Česku nachází přibližně 400 000 ukrajinských uprchlíků.
Dočasná ochrana, která platí do března 2026 a může být prodloužena, poskytuje uprchlíkům přístup k českému zdravotnickému systému a trhu práce. Ministr vnitra Vít Rakušan však upozornil, že v případě mírového ujednání na Ukrajině by dočasná ochrana mohla skončit. Aby se vyhnuli možnému moratoriu, mohou uprchlíci žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, který je udělován na pět let, přičemž musí splnit určité podmínky, jako je prokázání dostatečného příjmu.
Zatímco se Česko snaží uprchlíkům poskytnout stabilnější podmínky, v Polsku a Německu dochází ke zpřísnění pravidel pro udělování občanství. Polsko plánuje zavést integrační test a prodloužit dobu pobytu potřebnou pro získání občanství, zatímco Německo zrušilo možnost rychlého občanství po třech letech. V Česku mohou ukrajinští uprchlíci požádat o občanství až po deseti letech pobytu, což je delší doba než v některých sousedních zemích.
Ekonomové varují, že integrace ukrajinských uprchlíků, kteří mohou pomoci vyřešit problémy s nedostatkem pracovní síly a stárnutím populace, nebude bezproblémová. Průměrný věk ukrajinských uprchlíků je 28 let, což znamená, že jejich přítomnost může přispět k omlazení české populace. I když jazyková a kulturní blízkost může usnadnit integraci, očekává se, že proces bude vyžadovat čas a úsilí z obou stran.
