Na nedávné konferenci v pražské vile Lanna odborníci odhalili, že dokument, který byl považován za poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, je ve skutečnosti zápis jeho promluvy k ministru zahraničí Edvardu Benešovi z konce srpna 1934. Tento historický dokument, který byl v archivu necelé dvě dekády, byl předán Národnímu archivu tajemníkem syna Jana Masaryka, Antonínem Sumem, s pokynem uchovat ho po dobu dvaceti let.
Záznam je psán převážně v angličtině a obsahuje důležité úvahy týkající se národnostních otázek, vzdělanosti a Masarykovy představy o vlastním pohřbu. V textu se rovněž objevují názory na vlastnosti různých národů, přičemž Masaryk kritizuje nevzdělanost a hloupost lidí jako překážku pro pokrok. Historici, včetně Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu, zdůraznili, že dokument obsahuje politické poselství, které naznačuje, jak by se mělo přistupovat k obyvatelům různých národností v Československu.
Masaryk, který v té době čelil vážným zdravotním problémům, měl pocit, že se blíží k smrti, a chtěl tak zanechat důležité myšlenky pro budoucnost státu. Jeho zdraví se sice v září 1934 mírně zlepšilo, avšak v prosinci 1935 abdikoval a zemřel o dva roky později, v září 1937.
Dokument, nyní uložený v Národním archivu, bude veřejnosti k dispozici ve výstavním sále od 21. do 24. října, a to bez registrace. Odborníci prováděli podrobnou analýzu dokumentu, včetně zkoumání jeho fyzického stavu, a potvrdili, že Masaryk byl nejen kriticky myslící, ale také morálně ukotvený vůdce, který se zajímal o budoucnost své země i v těžkých chvílích.
