Windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, českému státu přinesla za tři roky přibližně 118 miliard korun, což je méně, než původně očekával ministr financí Zbyněk Stanjura. Tato daň, která měla skončit na konci roku 2025, se v praxi ukázala jako problematická, zejména pro minoritní akcionáře společnosti ČEZ, kteří nesli většinu jejího finančního břemene.
Podle ekonomů, jako je Štěpán Křeček, který dříve působil jako poradce vlády, měla daň negativní dopad především na akcionáře ČEZ a byla kritizována jako „paskvil“. I když přinesla dodatečné příjmy do státního rozpočtu, Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že tyto příjmy nebyly plně využity na zamýšlené kompenzace pro občany a firmy postižené energetickou krizí.
Původní očekávání ministerstva financí, že v prvním roce vybere 85 miliard korun, se nesplnilo; skutečný výnos činil pouze 39,1 miliardy. Banky, které měly být také zdaněny, odvedly minimální částku, což vedlo k obviněním z optimalizace daní prostřednictvím státních dluhopisů. ČEZ, jakožto největší plátce této daně, odhadoval, že na windfall tax odvede zhruba 95 miliard korun, což vyvolalo protesty ze strany minoritních akcionářů, kteří se obrátili na Evropskou komisi. Ta však jejich stížnost zamítla s tím, že česká opatření nejsou v rozporu s evropským právem.
S blížícím se koncem windfall tax se objevují obavy ohledně budoucího rozpočtu. Ekonomové varují, že absence této daně v roce 2026 může způsobit výpadek příjmů ve výši přibližně 40 miliard korun, což by mohlo negativně ovlivnit státní deficit. Křeček varuje, že budoucí vláda by se měla vyhnout zavádění podobných sektorových daní, které mohou vytvářet nejistotu v ekonomice.
