Evropská unie se nachází na prahu zásadní změny v přístupu k rozšiřování, která by mohla umožnit vstup nových členů, jako jsou Ukrajina, Moldavsko a Černá Hora, bez okamžitého přiznání plného hlasovacího práva. Tento plán, který je zatím v počáteční fázi, vyžaduje jednomyslné schválení všech členských států, včetně těch, které jsou skeptické k rozšíření, jako je Maďarsko. Podle informací evropských diplomatů by noví členové měli získat plná práva teprve poté, co EU provede klíčové reformy, které by ztížily uplatnění práva veta jednotlivými státy.
Anton Hofreiter, předseda Výboru pro evropské záležitosti německého Spolkového sněmu, zdůraznil, že budoucí členové by se měli vzdát práva veta, dokud nebude EU schopna efektivně fungovat. Tento krok by měl zajistit, že proces rozšiřování nebude blokován státy, které se brání potřebným reformám. Nové země by měly mít možnost využívat výhody členství, avšak bez možnosti vetovat rozhodnutí unie.
Tento návrh by mohl přinést flexibilnější podmínky pro přístup nových států, aniž by bylo nutné měnit základní smlouvy EU, což by mohlo být politicky obtížné. Dřívější snahy o zrušení práva veta pro stávající členy se setkaly s odporem nejen z Maďarska, ale také z Francie a Nizozemska, které se obávají oslabení svých vlivů.
Maďarský premiér Viktor Orbán se postavil proti členství Ukrajiny, přičemž argumentuje bezpečnostními obavami a obavami z konkurence na evropských trzích. V nedávném referendu, které uspořádal, odmítlo přijetí Ukrajiny do EU přibližně 95 procent hlasujících Maďarů. Tento postoj naznačuje, že i přes snahy o reformy a rozšíření zůstávají v rámci EU významné rozporuplnosti a obavy, které je třeba překonat, aby se proces rozšiřování mohl opět pohnout vpřed.
Zatímco se EU snaží o strategické posílení své pozice v kontextu ruské expanze, je jasné, že klíčem k úspěšnému rozšíření bude nalezení rovnováhy mezi zájmy stávajících členů a aspirujícími státy.
