Německo se nachází v kritickém období, kdy se jeho vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze snaží posílit obranné kapacity země. Cílem je vybudovat silnou armádu, která by byla schopna bránit východní křídlo NATO a odstrašit ruskou agresi. Merz v květnu slíbil, že Bundeswehr se stane nejsilnější konvenční armádou v Evropě, a to s podporou značných finančních prostředků. Ministerstvo obrany, vedené Borisem Pistoriem, se zavázalo, že Německo bude na případný konflikt s Ruskem připraveno do čtyř let.
Situace v německé armádě je však alarmující. Po desetiletích úsporných opatření, která vedla k nedostatečnému financování, se Bundeswehr potýká s nedostatkem vojáků a techniky. V současnosti má armáda kolem 180 tisíc vojáků, přičemž NATO požaduje, aby jich bylo do roku 2030 alespoň o 80 tisíc více. Vláda se nyní snaží najít způsob, jak přilákat mladé muže k vojenské službě, a to i prostřednictvím návrhu na obnovení povinné vojenské služby, pokud se nenajde dostatek dobrovolníků.
Koalice CDU/CSU a SPD se však dostala do vnitrokoaličního sporu ohledně podoby vojenské služby. Zatímco CDU/CSU preferuje návrat k povinné službě, SPD se snaží udržet systém založený na dobrovolnosti. Po sérii vyjednávání byl dosažen kompromis, který by umožnil, aby se vojenská služba stala povinnou, pokud by nebyl dostatek dobrovolníků. Tento plán zahrnuje losování, které by určilo, kdo bude povolán do služby, podobně jako to funguje v Dánsku.
Přestože existují snahy o reformu a posílení armády, experti varují, že bez dostatečného počtu dobrovolníků a efektivního systému rekrutace bude Německo čelit vážným problémům při plnění svých obranných cílů. V současnosti se také diskutuje o možnosti povolat jako záložníky bývalé vojáky z východoněmecké armády, což je téma, které vyvolává kontroverze.
Financování těchto ambiciózních plánů je dalším klíčovým tématem. Kancléř Merz uvolnil dluhovou brzdu, aby umožnil dlouhodobé investice do obrany, avšak odborníci varují, že potřebné finanční prostředky budou astronomické. Odhady hovoří o nutnosti zdvojnásobit rozpočet na obranu do roku 2030, což by znamenalo více než 150 miliard eur ročně.
Německá armáda tak čelí výzvám, které vyžadují komplexní a rychlé řešení. Zatímco se vláda snaží najít rovnováhu mezi bezpečnostními potřebami a politickými realitami, otázka obrany a vojenské služby zůstává klíčovým tématem, které bude mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost země i celého evropského kontinentu.
