Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci: Obnova transatlantického spojenectví a výzva k evropské obraně

před 1 měsícem
resized image f75b1769dc679870f30f11c9c0a439b1.jpg
i
zavřít
Marco Rubio
Ilustrační foto
Zdroj: flickr, Autor: Gage Skidmore

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se americký ministr zahraničí Marco Rubio prezentoval jako silný zastánce transatlantického spojenectví, čímž překvapil přítomné evropské politiky, kteří si ještě nedávno pamatovali kritický projev viceprezidenta J. D. Vance. Rubio zdůraznil, že „USA a Evropa patří k sobě“ a že jejich osud je navzájem propojen. Tento projev, který byl označen jako „civilizační“, vyvolal v sále potlesk a úlevu, přičemž mnozí přítomní vnímali jeho slova jako jasné ujištění o pokračující spolupráci.

V úvodu svého vystoupení Rubio připomněl společnou historii obou kontinentů a ocenil tradici transatlantického spojenectví. Kritizoval však, jak v „euforii“ po druhé světové válce a pádu komunismu došlo k přenosu příliš mnoha pravomocí na mezinárodní instituce, které podle něj nedokázaly efektivně řešit konflikty. Rubio také varoval před slabostí spojenců, která oslabuje i Spojené státy, a apeloval na posílení evropské obrany.

Jeho projev byl vnímán jako obrat od předchozího tónu administrativy, která byla často konfrontační. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že ji Rubiova slova uklidnila, a vyjádřila přesvědčení o síle amerického partnerství. Britský premiér Keir Starmer pak zdůraznil, že Evropa musí pokračovat ve zajišťování své bezpečnosti a neměla by mít pocit, že už udělala dost.

Rubio přitom naznačil, že Spojené státy jsou připraveny jednat samostatně, pokud Evropa nebude dostatečně aktivní. Jeho slova o nutnosti reciprocity a posílení evropské obrany naznačují, že i když USA považují Evropu za klíčového partnera, očekávají od ní proaktivní přístup.

Závěrem lze říci, že Rubiův projev přinesl Evropě naději na obnovení silného transatlantického spojenectví, avšak podmínky pro tuto spolupráci se mohou v budoucnu měnit, což vyžaduje od evropských států schopnost se bránit a prosazovat své zájmy samostatně.

Čtěte dále: