Členské státy Evropské unie dnes dosáhly shody na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku, což oznámilo dánské předsednictví. Tento balíček, přijatý jako reakce na trvající ruskou invazi na Ukrajinu, obsahuje řadu opatření zaměřených na energetiku a finance, včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Tento zákaz bude realizován ve dvou fázích: krátkodobé smlouvy skončí po šesti měsících a dlouhodobé smlouvy přestanou platit od 1. ledna 2027.
Nové sankce také zavádějí další cestovní omezení pro ruské diplomaty a rozšiřují seznam ruské stínové flotily o dalších 117 plavidel, čímž se celkový počet zvýší na 558. Mezi cílovými subjekty jsou rovněž banky v Kazachstánu a Bělorusku a čtyři společnosti spojené s čínským ropným průmyslem.
Oznámení o nových sankcích, které byly rovněž podpořeny Spojenými státy, bylo vítáno dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj zdůraznil důležitost společného tlaku na Rusko, aby zastavilo svou agresi, a vyjádřil naději, že nové sankce budou účinné.
K přijetí sankčního balíku byl zapotřebí souhlas všech členských států. Mezi posledními, kdo měl výhrady, byly Rakousko a Slovensko. Rakousko oznámilo, že svůj odmítavý postoj stáhlo, zatímco slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že Bratislava sankce nakonec podpoří, pokud budou splněny určité podmínky týkající se cen energií a potřeb automobilového průmyslu. V noci na čtvrtek oznámily Spojené státy rovněž uvalení sankcí na největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil.
