Německá vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze (CDU) se rozhodla pro zásadní reformy v oblasti důchodového a sociálního systému, které mají začít platit od příštího roku. Mezi hlavními změnami je zavedení nového systému „základního zabezpečení“ pro uchazeče o zaměstnání, který nahradí dosavadní občanský příspěvek (Bürgergeld). Tento krok má za cíl zpřísnit podmínky pro pobírání sociálních dávek a přinést miliardové úspory.
Nový systém se zaměřuje na rychlé umístění nezaměstnaných do pracovního procesu, čímž se má snížit důraz na rekvalifikaci. Nezaměstnaní budou muset akceptovat jakoukoli přiměřenou pracovní nabídku, jinak jim hrozí sankce, včetně snížení dávek a v krajním případě i ztráta podpory na bydlení a energie. Vláda očekává, že reformy přinesou úsporu přibližně 5 miliard eur ročně.
Na druhé straně, v rámci snahy o aktivaci seniorů na trhu práce, zavádí vláda také „aktivní důchodový plán“. Ten umožní důchodcům vydělávat až 2 000 eur měsíčně bez povinnosti platit daň z příjmu. Toto opatření má podpořit využití zkušených pracovníků a zvýšit jejich čistý příjem, avšak náklady na tento systém se odhadují na téměř 900 milionů eur ročně.
Reforma sociálních dávek však čelí kritice ze strany odborníků i odborů, kteří varují, že nový sankční systém může prohloubit chudobu a sociální vyloučení, aniž by skutečně přinesl zlepšení na trhu práce. Odborníci poukazují na možné ústavní problémy spojené s odebráním dávek a na nejasnosti v pravidlech ohledně vlastních úspor nezaměstnaných, které by mohly vést k různým výkladům mezi úřady.
I přes tyto obavy, kancléř Merz zdůrazňuje, že cílem reformy je motivovat lidi k aktivnímu zapojení do pracovního procesu a zajistit udržitelnost sociálního systému v kontextu stárnoucí populace. Německo, podobně jako další evropské země, se potýká s demografickými výzvami, které vyžadují adaptaci a inovace v sociální politice.
