Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila svou každoroční zprávu o stavu skleníkových plynů, která odhalila alarmující nárůst koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. V roce 2024 dosáhla průměrná roční hodnota 423,9 ppm, což představuje nejvyšší úroveň od začátku měření v roce 1957 na havajské sopce Mauna Loa. Tento nárůst je důsledkem stále se zrychlujícího tempa emisí, které se od 60. let minulého století ztrojnásobilo. Mezi roky 2023 a 2024 došlo k rekordnímu nárůstu o 3,5 ppm, což ukazuje na vážnost situace.
Klimatoložka Ko Barrettová varovala, že teplo zachycené skleníkovými plyny urychluje změny klimatu, což vede k častějším extrémům počasí, jako jsou povodně a požáry. Tyto jevy mají přímý vliv na ekonomickou bezpečnost a blahobyt společnosti. Hlavním zdrojem zvýšení koncentrací CO2 zůstává lidská činnost, avšak letošní rekordní hodnoty byly ovlivněny také extrémními klimatickými podmínkami, jako jsou intenzivní sucha a nejvyšší globální teploty v historii, které vedly k rozsáhlým požárům.
Dalším závažným problémem je snížená schopnost přírodních ekosystémů, jako jsou lesy a oceány, absorbovat CO2. Tyto ekosystémy obvykle pohlcují až polovinu emitovaného oxidu uhličitého, avšak v důsledku sucha a vysokých teplot se jejich účinnost snižuje. Oksana Tarasovová, vedoucí vědecká pracovnice WMO, upozornila, že pokud se tato situace nezlepší, může to vést k dalšímu zvýšení koncentrací CO2 v atmosféře a urychlení globálního oteplování.
Kromě oxidu uhličitého se zvyšují také koncentrace metanu a oxidu dusného, které společně přispívají k oteplování klimatu přibližně 22 procenty. Tyto hodnoty jsou alarmující, protože emise skleníkových plynů ovlivňují nejen současné klima, ale také jeho podobu v nadcházejících desetiletích. WMO zdůrazňuje, že omezení emisí skleníkových plynů je nezbytné pro zajištění stabilnějšího klimatu, avšak je také nutné se připravit na nevyhnutelné důsledky již probíhající změny klimatu prostřednictvím posílení adaptačních opatření.
