Podle nejnovější zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se očekává, že poptávka po fosilních palivech, zejména ropě a zemním plynu, bude i nadále růst, což vyvrací dřívější předpoklady o rychlém přechodu na obnovitelné zdroje. IEA nyní odhaduje, že do roku 2050 vzroste poptávka po ropě na 113 milionů barelů denně, což představuje nárůst o 13 procent ve srovnání s rokem 2024. Poptávka po zemním plynu se má zvýšit ze 560 miliard metrů krychlových na 1020 miliard metrů krychlových.
Tento trend je ovlivněn zejména rostoucí potřebou datových center a technologií umělé inteligence, které kladou zvýšené nároky na energetické zdroje. IEA varuje, že pokud se současné politické kurzy nezmění a vlády nepřijmou ambicióznější opatření na snižování emisí skleníkových plynů, nedojde k žádnému významnému poklesu emisí oxidu uhličitého. V důsledku toho by změna klimatu mohla dosáhnout extrémně destruktivních úrovní.
Zpráva také upozorňuje na zpomalení růstu prodeje elektromobilů, což má vliv na očekávanou elektrifikaci dopravního sektoru. IEA předpovídá, že poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) vzroste na 880 miliard metrů krychlových do roku 2035 a na 1020 miliard metrů krychlových do roku 2050. Tento nárůst je spojen s globálními snahami o cenově dostupnou a bezpečnou energii, což stále více ovlivňuje rozhodování vlád.
Zpráva obsahuje také scénář nulových emisí, který popisuje, jak by bylo možné dosáhnout snížení globálních emisí na nulu do roku 2050. Tento scénář by vyžadoval široké nasazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. IEA varuje, že při současném trendu oteplení pravděpodobně překročí 1,5 stupně Celsia, což by mělo vážné důsledky pro životní prostředí a globální ekonomiku. Bez razantních změn v politice a technologickém pokroku zůstává dosažení klimatických cílů nejasné.
