Ve středu se ministři životního prostředí členských států Evropské unie shodli na novém klimatickém cíli pro rok 2040, který stanovuje snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent oproti roku 1990. I přesto, že Česká republika hlasovala proti, byla dohoda přijata díky kvalifikované většině. Český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) označil výsledek jednání za úspěch, neboť se podařilo vyjednat několik důležitých ústupků.
Jedním z hlavních ústupků je odložení zavedení systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Tento systém, který má zahrnout také domácnosti a dopravu, byl původně plánován na dřívější termín. Hladík zdůraznil, že tento posun poskytne více času domácnostem, které stále používají uhlí na vytápění, aby mohly využít dotace na modernizaci svých topných systémů.
Dalším významným bodem je snížení cíle pro celou EU na 85 procent, přičemž až 5 procent snížení emisí bude možné dosáhnout prostřednictvím mezinárodních uhlíkových kreditů. Tyto kredity umožňují státům a firmám kompenzovat své emise investováním do projektů, které snižují emise jinde ve světě. Hladík označil tento mechanismus za výhodný pro české firmy, které investují do ekologických projektů v zahraničí.
Česko se spojilo s dalšími státy, jako jsou Polsko, Itálie či Bulharsko, aby prosadilo realistický cíl, který by odpovídal technologickým možnostem a ekonomickým podmínkám jednotlivých zemí. Hladík vyjádřil, že i přes dosažené ústupky nebyly splněny všechny požadavky, které by Česko vedly k podpoře návrhu.
Zatímco některé státy, jako Dánsko a Španělsko, se snažily udržet ambiciózní cíle, jiné, včetně Česka, argumentovaly, že je třeba brát v úvahu ekonomické dopady a připravenost jednotlivých zemí na přechod k nižším emisím. Tato situace odráží širší debatu o tom, jakým způsobem může Evropská unie dosáhnout svých klimatických cílů, aniž by ohrozila ekonomiku a životní úroveň svých občanů.
Nyní bude nutné, aby návrh schválil také Evropský parlament, což může přinést další debaty a úpravy.
